Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 vodního zákona) jsou stavby budované na toku, sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže,
• ochranné (retenční) nádrže,
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací),
• rybochovné nádrže,
• víceúčelové nádrže.

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem,
• dosažení bezprostředního spádu,
• zmírnění průtočné rychlosti,
• zvýšení hladiny podzemní vody.

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Klíčovým kritériem pro klasifikaci vodních děl je tzv. kategorie technickobezpečnostního dohledu (TBD), kterým se dle § 61 vodního zákona rozumí zjišťování technického stavu vodního díla, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu. Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Vodní díla zasahující do zájmového území

Interaktivní mapa všech vodních děl na území obce Hřebeč je dostupná v systému POVIS na tomto odkazu.

V obci se nachází několik vodních nádrží, které jsou detailněji popsány níže. Pouze jedna z nádrží má určenou kategorii technickobezpečnostního dohledu (TBD), a to Hřebečská přehrada.

Hřebečská přehrada

Jedná se o umělou vodní přehradu, jejímž vlastníkem je obec a správcem je Český rybářský svaz, Místní organizace Hřebeč. Za manipulaci s vodou odpovídá pan Zdeněk Suchý (Opletalova 13, Hřebeč, tel.: 604 664 851). K její kolaudaci došlo v roce 1979, kdy byla rovněž uvedena do provozu. V rámci této stavby došlo i narovnání části koryta Lidického potoka za výpustí přehrady. K vytvoření tohoto vodního díla bylo přikročeno z důvodu zlepšení životního prostředí. V současné době se využívá k rekreaci, chovu ryb, slouží jako ochrana před povodněmi a plní i jiné účely. Hráz přehrady je nepojízdná. Nalezneme zde bezpečnostní přeliv.